Šamisen je japonský nástroj potažený z každé strany kůží. Když na něj zahrajete, rozezní se jak jemnými loutnovými tóny, tak pestrou škálou nadpozemských emocí. Vystačí si také pouze se třemi strunami a v neofolkové formaci Mitsune se třemi šamisenovými hráčkami, jež pocházejí ze tří odlišných koutů světa. Formace Mitsune však ukazuje, že i tradice může být fluidní a poddajná současným vlivům...
Velké vzdálenosti dělící Japonsko, Austrálii a Německo u Shiomi Kawaguchi, Tiny Kopp a Youky Snell překonala sdílená fascinace severovýchodním japonským nástrojem, který vychází z japonského divadla kabuki. Ženy spojily síly v roce 2018 v Berlíně a založily kapelu Mitsune, aby daly průchod svému koníčku a zároveň i odlišným kulturním zkušenostem. Jejich stejnojmenný debut, na němž představily eklektický mix folklorních písní a záliby v moderních žánrech, je strhujícím poslechem plným rychlých originálních melodií, jež se prolínají s variacemi na známé proponenty jednotlivých žánrů. Ostatně sama Snell se nechala slyšet, že by svůj způsob hraní na šamisen nazvala „psychedelickým a math metal trancovým“.
Číst víceDnes Mitsune vystupují v rozšířeném ansámblu. K trojici šamisenových „šamanek“ přidal řecký expat Petros Tzekos hrající na bicí a japonská basistka Noriko Okamoto. Jejich nejnovější společný počin Hazama čerpá z pocitu neukotvenosti a pohybování se mezi odlišnými světy, což ve svém důsledku vytváří zcela nová a neotřelá zvuková univerza. Tentokrát v nich nechybí ani vokální pasáže. Kdo si myslí, že na šamisen nelze zahrát Satiéovy kompozice nebo kytarové country balady, ten má příležitost přesvědčit se o opaku na letošním festivalu Colours of Ostrava.