Hluboký ponor do společného světa Emy Brabcové a Filipa Míška může evokovat pocity dvojakosti. Je obnažená i zahalená, brutální i jemná, rozrušující i zklidňující, obsahuje naději i beznaděj, je plná odstupu i spojení, zákoutí a vrstev, do kterých se dá zapadnout. Khoiba balancuje „na hraně“ více žánrů a není důležité, s jakými přísadami elektronické hudby pracuje.