Darkstar

Dnes je to bezpochyby jedna z nejdůležitějších kapel na elektronické scéně. A její význam ještě poroste. Londýnské trio vypravěčů, kteří mají odvahu hledat nové hudební výrazy, navíc se zapojením sociálních komentářů promlouvajících k současné společnosti. Každé jejich album působí téměř jako svébytný sonický dokument. Jejich třetí deska Foam Island z roku 2015 dodnes rezonuje silou ambiciózního experimentu, v němž se prolíná eklektická elektronika s niterními promluvami adolescentů v ulicích měst na jihu Anglie. Výsledkem je neobvykle chytlavý sociálně-politický esej na téma identity mladých duší současné Anglie.     

Coby strůjci inovativních beatů stáli v první řadě u zrodu prvního velkého dubstepového ataku, jejich hudba se následně dočkala vydání hned na dvou předních elektronických labelech, jak na Hyperdubu, tak na Warp Records. Dodali vtahující soundtrack pro krátký snímek režisérky Sary Dunlop Dreamlands, který se v roce 2016 dostal do oficiálního výběru v Cannes, živou audio-vizuální performance SAFE v režii Cierona Magata zase osobně předvedli na berlínském Pop Kulturu Festivalu. V roce 2017 v Liperpoolu představili zvukovou instalaci vytvořenou ve spolupráci se skupinou 13-19letých kreativců pod křídly tamějšího Harthill Youth Centra, tedy platformy pro všechny, co chtějí zadarmo získat současné hudební vzdělání. Cílem Darkstar bylo upozornit na fakt, že až třetina dětí v dané oblasti žije v chudobě a více než 75% uživatelů zmiňovaného centra pochází z vychodoevropských komunit. Povedlo se, instalace s názvem TRACKBED to nakonec dotáhla až do betonového srdce londýnského Barbicanu.